Listopad 2015

GGGB 2/11

25. listopadu 2015 v 22:21 | Syriana
V okamžiku, kdy Rebecca zmizí, chňapne Gabriel po Syr a uvězní ji v ocelovém sevření svých paží, na tváři prohnaný úsměv. Než stihne dívka cokoliv byť jen říct, začne ji líbat. Tentokrát však žádné dětské pusinkování. Dá jí pěkně ochutnat, jak moc mu vře v těle krev, jak moc by ji chtěl a potřeboval.
"Gabrieli," vydechne roztřeseně a otevře oči.
"No co?" zamrmlá jí do rtů.
"Já… my… to…"
"Víš, obvykle býváš v mluvení k nezastavení." Uculuje se pobaveně, "ale neboj, zrzko, o věneček tě nepřipravím. Chci tě prostě jen líbat jasný? A taky nechci přijít o svoje nádobíčko." Na to jí vlepí další polibek.
"Hej! Můžete si ze mě přestat všichni utahovat? Fakt už je to otravný. A nikomu se zodpovídat nemusím, takže kdybys chtěl…" Ošije se a zároveň zrudne. Ó bohové, opravdu se mu teď nabídla.
"Och, ty mi snad nabízíš sex?" Hraje mu pobavení v očích i hlase.
"Ne!"
"No tak vidíš," obejme zrzku kolem pasu a vede ji do kuchyně. "Asi bychom na tu oslavu měli nachystat nějaké jídlo ne?"
Syr se zakření. "Jo, to bychom měli, zvlášť když přijde brácha, tak plný stůl, dva, tři."
"Děláš si legraci."
"Věř mi, weasleyovská výchova dělá divy." Mrkne na něj a začne chystat nějaké dobroty, vlk se sice ještě chvilku tváří, ale nakonec se k ní přidá, a pomáhá. Až toho mají fakt hromadu.
"Hele neužírej," pleskne ho přes ruku a směje se u toho. Na prst si nabere pomazánku a se šibalským úculem a pohledm upřeným na vlka ji slízne." Ten jen zavrčí. Syr vyletí obočí až někam do vlasů.
"Vážně jsi na mě teď zavrčel?" Zeptá se nevěřícně a gesto opět zopakuje, tentokrát u toho ještě slastně zamručí. Ale to už je moc. Vzápětí ji Gabrielovi silné paže tisknou k jeho tělu. Hrudník se mu rychle zvedá a v očích probleskuje tekutý karamel."
"Dráždíš vlka, čarodějko," zašeptá jí do vlasů hlasem zhrublým touhou. "Jsem sice ztělesněním trpělivosti, ale co je moc…" Okousne jí ouško a kmitne jazykem, až Syr projede brnění až do konečku prstů na nohou. Zakloní hlavu právě v okamžiku, kdy se rozhodne ji zase líbat. Líbá ji tak, až se jí nedostává dechu. Hlava se točí a galaxie hvězd se točí za zavřenými víčky. Čas se rozplynul a zůstala jen tahle chvíle viset v nekonečnu bytí.
"Ehm, ehm…" taktně si odkašle naštvaná upírka, která se už hodnou chvíli opírá o kuchyňský pult, a propichuje očima Gabriela. Charlie vedle ní se jenom kření od ucha k uchu.
Syr zrudne, ale místo toho aby se cítila zahanbeně, že je zrovna nachytala v ní vzplane vztek. "No co!" Vyštěkne nečekaně a klouže pohledem z bratra na kamarádku. "Ani se nebudu ptát, co ti trvalo tři hodiny, než jste sem dokvačili." Ušklíbne se. "Takže laskvě si odpusť nějaké poznámky o cudnosti jasný?" Jednou rukou popadne Gabriela za ruku, do druhé lapne tác s jednohubkama, a tahne ho do obýváku. Tam ho usadí do křesla a protestně se mu usadí na klín. A jak je jí tam příjemně.
Nakonec z toho byla moc dobrá oslava.