Jak oslavit Valentýna

14. února 2010 v 12:20 | Regulus Black |  Regulusův sloupek
Tak tu po roce zase máme svátek všech zamilovaných.


Všichni, kdo někoho milují, komu na někom záleží, nebo kdo chce někomu jen tak zpříjemnit den, nakupuje blbůstky ve tvaru srdíček, sepisuje zamilované básničky, nebo na poslední chvíli vyrazí do ulic, aby sehnal cokoli, co voní po jahodách a je v odstínu červené.
Ono to ale s Valentýnem není tak jednoduché. Nebo by to možná jednoduché bylo, kdyby ženy říkaly vždy jen to, co si skutečně myslí, a nenutily tak nás muže číst mezi řádky. Jedna z nepříjemných vlastností žen je ta, že něco vehementně tvrdí, podporují to navíc nejrůznějšími argumenty, ale ve skutečnosti jsou přesvědčeny o pravém opaku. Od nás mužů ke všemu očekávají, že budeme vědět, že to, co říkají, tak nemyslí a že tu lež rozeznáme. Svátek svatého Valentýna je naprosto ukázkovým příkladem tohoto jejich těžko rozluštitelného myšlenkového pochodu.
Ženy na čtrnáctý únor mají nejspíš nějaký radar, protože jak se tento den blíží, začnou prohlašovat to, jak ten svátek neslaví, jak si myslí, že to, že někdo někoho miluje, by se nemělo dávat najevo jen ten jediný den, ale celý život, a tvrdí, že se jim nelíbí ti kýčovití andílci se srdíčky a ti nesnesitelně růžoví plyšoví medvídci, kteří každou chvíli zabručí "Miluji tě".
Ženy zkrátka všemožnými způsoby ten svátek kritizují a přesvědčují nás, abychom jim hlavně nic nekupovali, že tím jen tu odporně poameričtělou a nafouknutou parádu podpoříme, no a my sice chceme své drahé polovičce udělat radost nějakou krásnou kyticí nebo valentýnskou snídaní do postele, ale nechceme ji rozčílit a tak se budeme řídit jejími slovy a na celou tu narůžovělou a navoněnou habaďůru se vykašleme.
Pak se ale stane něco neuvěřitelného - přistihnete svoji milovanou, jak brečí do polštáře, a když se zeptáte, co se jí stalo, odpoví vám, že pláče, protože od vás nic k původně tak hloupému svátku nedostala a že ji tím pádem asi nemilujete.
Pokud jste svou partnerku ještě ničím neobdarovali, protože jste si až doteď mysleli, že ona ten svátek neslaví, věřte, že si koledujete o pěkný malér. Rychle utíkejte a sežeňte něco, co by jí mohlo udělat radost.

Například jí pořiďte nějakou pěknou ozdobu těla.

Nebo pokud si na to sami netroufáte, můžete najmout někoho, kdo jí udělá vzrušující striptýz.

A když už opravdu nesežene vůbec nic vhodného, vzít ji ke hvězdám můžete vždycky.

Krásného Valentýna všem přeje

redaktor Regulus Black
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Styx Styx | Web | 15. února 2010 v 10:43 | Reagovat

Och, to se my ženy vážně takhle chováme?:) No,

2 Styx Styx | Web | 15. února 2010 v 10:48 | Reagovat

(zase se mi to odeslalo dřív, sakra)

No, Regulusi, připadalo mi to, že mluvíš z vlastní zkušenosti:) Poradím tobě, i ostatním mužům. Rozmazlujte si nás a zahrnujte nás pořád dárky, tím nikdy nic nezkazíte:)

3 Narcisa Narcisa | Web | 16. února 2010 v 7:50 | Reagovat

REGULUSKU, miláčku, STYX má dobrý dotaz, to jsem opravdu taková?

4 Regulus Regulus | Web | 16. února 2010 v 7:52 | Reagovat

Drahá STYX, neházejme všechny do jednoho pytle. Je to psáno z vlastní zkušenosti, ale z hodně hodně hodně dávné vlastní zkušenosti :-) Děkuji za radu, určitě si ji vezmu k srdci.

NARCISKO moje, ne, ty taková v žádném případně nejsi :-)

5 Lana Lana | 17. února 2010 v 19:37 | Reagovat

Přišla jsem z křížkem po funuse, nebo spíše se srdíčkem po Valentýmu, ale přeci tu jsem.
To co tu tak sáhodlouze popisuješ Regulusi je starý problém se solí. Žena říká "ta polívka je neslané" nebo "chtělo by to sůL" a čeká že ji partner u stolu pochopí, místo toho aby řekly "Podej mi sůl" Ale my ženy už jsme hold takové. S námi je to těžké a bez nás se žít nedá.

6 Regulus Regulus | Web | 20. února 2010 v 20:49 | Reagovat

LANO, pozdě, ale přece :-) Myslím, že pokud jde o to "s námi je to těžké a bez nás se žít nedá" platí i o mužích.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama